Zažít město jinak – sousedský happening, který celostátně koordinuje spolek AutoMat. Akce má odvážný cíl „zabydlet“ veřejný prostor a posílit vztahy občanů ve městech. Zároveň chce zklidnit dopravu a podpořit udržitelnou městskou mobilitu. Každý rok proto ožívají města v celé republice lokálními slavnostmi plnými hudby, swapů, přednášek, workshopů, jídla, sportu a dalších aktivit. Je to jedna z největších sousedských akcí v Česku.
V Litoměřicích ho letos poprvé iniciovaly Kavárna Hlína, LitoHUB a místní obyvatelé. První setkání k přípravám proběhlo koncem června a v průběhu prázdnin se postupně přihlašovali další zájemci. Organizace akce se ujala Petra Sýkorová, Matěj Kormunda a Lenka Linhartová z našeho LitoHUBu, Alice Vaverka Králiková, Adam, Bára a Janka z Hlíny a spousta dalších nadšenců z okolí. Doplnily je organizace jako Litoměřický blešák, Diecézní charita Litoměřice, Integrační a komunitní centrum Svit Diecézní charity Litoměřice či pokratičtí malí fotbalisté. Prostranství uprostřed Palachovky se zaplnilo. Zázemí nám poskytla i škola Ekonom a Johannahof. Děkujeme.
„Tam, kde se potkávají ulice, potkají se lidé. Takové bylo naše přání. Chtěli jsme oživit lokalitu, která k tomu přímo vybízí. Mám velkou radost, že se to opravdu podařilo,“ sdílí své dojmy Petra.
Počasí nám nepřálo, ale to nás nemohlo rozházet. Dopoledne probíhal na nezvyklém místě letošní poslední Litoměřický blešák, který prodejci rozbalovali s promrzlými prsty při 3°C. V jeden moment jsme napočítali 100 návštěvníků.
Místní přinesli koláče a různé dobroty napekli i lidé ze zapojených organizací. Po celý den probíhaly dětské dílničky, například s výtvarnicí Jitkou Ottovou jsme si mohli potisknout tašku. Před Hlínou došlo na stříhání na ulici a květinový workshop s Jankou Pravodvou a malování hennou s Alicí Vaverka Králikovou. Lidé swapovali knížky i oblečení. Každý jsme si ulovil nějaký ten hezký kousek. Děti si upekly hady s Kakaem.
Odpoledne jsme věnovali hodnotám. Zútulnili jsme stan kobercem, abychom se při besedách a přednáškách cítili jako v pokojíčku.
S Isabel Mendoza jsme nahlédli do tématu lokalit a podniků, které lidé nejraději navštěvují, a co je činí těmi oblíbenými. Odpověď zněla – lidé, kteří je tvoří, a komunita, kterou přitahují. Prostřednictvím workshopu jsme si zažili, jak to sami máme s blízkostí a přátelskostí.
Přednáškou o městu jako zrcadle společenských hodnot navázal Jan Randák z FF UK a – světe, div se – už na konci 19. st. se v urbanismu dbalo na zdraví člověka, stavěly se velké promenády, sázela se zeleň do ulic, činžáky měly velká okna a prostorné místnosti. Vzdělané měšťanstvo bylo přímou součástí tvorby městského prostoru a dbalo se na prosperitu člověka. Otázky udržitelnosti a kvality života ve městech jsou stále na stole.
Daří se nám tvořit města pro život? Např. taková Kodaň se za posledních 30 let změnila k nepoznání. Ale nemusíme chodit tak daleko. I u nás se to už začíná v některých městech proměňovat. Příkladem můžou být Pardubice, Hradec či Brno, kde už se neustupuje autům, ale vrací se život lidem ve městech a jejich vzájemnému setkávání.
„Otázka, jaké hodnoty vpisujeme do podoby města, není otázkou estetiky nebo techniky, ale rovněž etiky. Každé rozhodnutí, které dnes činíme, není jen praktické, ale také etické – město, které budujeme, nese odpovědnost za životy a zkušenosti těch, kdo přijdou po nás,“ připomněl ve své přednášce Jan Randák. Na závěr položil publiku otázku, která se dotýká každého z nás: jak a čím chceme naplňovat veřejný prostor? Jaký příběh chceme, aby naše město vyprávělo budoucím generacím?
Ve stanu jsme taky měli možnost prohlédnout si smyčku snímků starých fotografií a pohlednic s názvem Štěpánské předměstí v minulosti, které pro nás vybral historik Filip Hrbek. Bylo zajímavé vidět, jak se pod „Boženou“ sáňkovalo, kde všude byly stromy, kudy jezdily koňské povozy a jak ulice přímo vybízely k setkávání.
„Vznik této čtvrti bychom mohli v moderní řeči fakticky označit za PPP (Public Private Partnership, pozn. redakce) projekt. Do prvního desetiletí nového století pak „Palachovka“ tak trochu spala, procházela stejným přerodem jako další části pohraničí po druhé světové válce. A i tahle akce ukázala, že přerod končí, Palachovka žije a bude žít! Velké díky všem!“ vyjádřil Hrbek svoji radost z hojné účasti, navzdory nepřízni sobotního počasí.
Zamýšleli jste se někdy nad poselstvím pro svůj vztah? Veronika Slavíková se spolu s rodinou dotkla srdce posluchačů čtením z knihy Zahrada prorokova od Chalíla Džibrána. Přednes ukázek doprovodila hrou na dechové nástroje.
Sousedské slavnosti pomyslně uzavřel rituál podzimní rovnodennosti Mabon, oslavující dary přírody, úrodu, konec léta a vítající temnější období roku, podzim a zimu. Markéta Čížková nás provedla poděkováním za tyto dary a připomněli jsme si, jak hodnoty rodiny, klidu a usebrání jsou důležitou součástí našich životů.
„Viděla jsem úžasné video z centra Brna, kde lidé mají kytary a zpívají, to jsem si přála i u nás,” říká Petra Sýkorová, jedna z organizátorek. „A tak se i stalo. Den jsme sousedsky zakončili zpíváním s kytarami, a dalšími nástroji.“
Děkujeme všem za pomoc. A sousedé i sousedky, zase napřesrok na viděnou. Ba ne. V Litoměřicích se potkáme kdykoli, ať už v HUBu, v Hlíně, v parku či na ostrově.
Chcete se zapojit do dalšího ročníku? Přihlašte se do whatsappové skupiny Zažít Litoměřice Jinak, pište své nápady už teď.
Líbí se vám Zažít Litoměřice Jinak ? Chcete podpořit organizátory a účinkující? Pořiďte si souseděnku.
QR kód k platbě v on-line bankovnictví.
Akce je sousedská, apolitická, dobrovolná, tvoří ji místní obyvatelé a řídí se Etickým Kodexem slavností – Zažít město jinak. Navazuje na Evropský týden mobility a Týden udržitelného rozvoje.
Petra Sýkorová a Kateřina Minková
