Luděk Mašek učí lidi mluvit. A dělá to dobře. Ukazuje nám, jak komunikovat, abychom si navzájem rozuměli, abychom se poslouchali a slyšeli. Je lektor, kouč a průvodce lídrů –
jak v byznysu, tak i ve školství nebo nezisku. Možná ho už znáš z jeho workshopů Komunikace JINAK nebo ses s ním potkal/a přímo v LitoHUBu.
Pokud ne, určitě ti ho přiblíží náš rozhovor.
O myšlenkách a lidech
Luďku, ty se snažíš lidi vést k tomu, aby používali funkční komunikaci doma i v práci. Kde podle tebe děláme v běžném rozhovoru nejčastěji chybu?
Všichni děláme to nejlepší, co umíme. 🙂 Máme určitou výbavu z rodiny, pracovního prostředí a věříme tomu, že naše komunikace funguje. Často se ale stává, že po někom druhém něco chceme, ale použijeme formy komunikace, které způsobí úplný opak. Je to jako vzít na zatlučení hřebíku šroubovák.
Takže ve stručnosti, komunikace JINAK – co přesně to „jinak“ znamená v praxi? A nechci poučky z příruček (smích).
Komunikace JINAK, je komunikace naruby, která přinese to, co potřebujeme.
Často slýcháme moudra o přepisování zažitých komunikačních vzorců. Myslím, že je těžké odnaučit se reagovat „na první dobrou“, zvlášť ve vypjatých situacích. Potřebujeme přerámovat i vlastní myšlenky?
Určitě, vlastní myšlenky jsou úplný začátek. To jak vidíme svět a přemýšlíme o druhých, má dopad na naše chování a komunikaci. Zkus si představit, že věříš tomu, že se s druhými nedá domluvit. Jak to bude vypadat v praxi? Často se s nimi nedomluvíš. 🙂 Vypjaté situace asi zažíváme každý den. Náš „starý“ plazí mozek, který nás pořád hlídá, reaguje po svém, a když jsme v emočním diskomfortu, komunikujeme starým způsobem.
Co tvoji klienti, daří se jim komunikaci změnit? Máš od nich zpětnou vazbu?
Určitě. Často jsou to lídři a okolo nich jsou stovky lidí. Jejich způsob komunikace ovlivňuje celou kulturu organizace. Doporučuju jim, a tobě taky, přečíst si knihu Kmenové vůdcovství (Pozn. red.: česky Zrození kmenového vůdce, Dave Logan), která právě o tom pojednává. Zpětná vazba od klientů je pro mě klíčovým ukazatelem v mojí práci a úsilí a pravidelně ji dostávám, nebo si o ní říkám. Daří se jim, ale pokud chtějí být autentickým a respektujícím lídrem, musí na tom prostě zamakat.
Daří se to tobě?
Daří, ale je třeba také říct, že se pořád učím. Komunikace je spojená s našimi vzorci, psychologií člověka a celou škálou dalších věcí.
O lídrech, školách a kultuře prostředí
V poslední době se hodně věnuješ ředitelům a učitelům ve školách i manažerům ve firmách. Kde vidíš potenciál ke zlepšení v téhle sféře?
Svět se rychle mění. Dětí ubývá a do organizací a škol nastupují mladší ročníky s úplně jiným mindsetem, než jsme zvyklí. Rychlost změn je neúprosná a umění mluvit s respektem a srozumitelně je naprosto zásadní kompetencí pro budoucnost. Je důležité komunikovat vlastní představy, co potřebuju, co očekávám a z čeho mám obavy. A to samé slyšet z druhé strany. Bezpečná a otevřená kultura je základem pro to, aby tady organizace mohly vůbec do budoucna existovat.
Změnila se očekávání, která na lídry ve společnosti máme? Ať už jako zaměstnanci, rodiče nebo žáci.
Určitě ano. Často očekáváme, že všechno vyřeší. A troufnu si říct, že často i za nás. Proč to říkám, v organizacích jsou často lidé, kteří nepoužívají svůj mozek. Co to znamená? Lidé často nosí vedení tzv. mrtvé bobry. To znamená problémy a problémy a čekají, že je za ně lídr rozlouskne. Ten, pokud není „cvičený“, bobry bere a pak se z toho může i zbláznit. Silná kompetence klást silné otázky se zájmem a respektem je podle mě naprosto zásadní a vede v prvním kroku k přežití.
Někteří lidé se dávání zpětné vazby vyhýbají, možná i bojí – ať už na straně toho, kdo ji dává, nebo toho, kdo ji přijímá. Jak můžeme podat konstruktivní zpětnou vazbu tak, aby nestavěla zdi, ale otevírala dveře?
Tohle téma mě baví. Poptávka od mých klientů je často: „potřebuji se naučit dávat negativní zpětnou vazbu“. 🙂 Teď k tvojí otázce. Zpětná vazba je to, že vím. Vím na čem jsem. Zkus si představit sportovce, který se připravuje na olympiádu a nedostává od trenéra žádnou zpětnou vazbu. Trenér by jen mlčel a díval se. Jak by to asi dopadlo?
To, co je důležité, je dát vždycky prostor druhé straně jako první. Ať má možnost pojmenovat, co se povedlo, co bylo užitečné, co se naučila. Uvědomit si, co může příště udělat jinak, co dalšího ještě. A co přestane dělat, co vynechá. Pak může přijít zdvořilá otázka „trenéra“: „a můžu ti já dát zpětnou vazbu?“ Toto funguje a přináší skvělé výsledky. Jinak je to jen jeho názor a může se s ním jít třeba i vycpat 😀
O LitoHUBu a komunitě
Myslíš, že v LitoHUBu se nám komunikovat JINAK daří? Jak mezi HUBaři, tak i navenek k návštěvníkům a novým potenciálním klientům?
Vnímám, že ano. Nastavení lidí, kteří jsou primárně „sami na sebe“ a musí se umět trochu prodat, to znamená komunikovat s ostatními, zajímat se, hledat smysluplné vztahy, je výborným předpokladem pro takovou komunikaci. Kultura, která se v HUBu buduje, je cítit a je měřitelná. Jak konkrétně to vypadá? Neřeknu, každý si to může ověřit sám svou návštěvou. 😉
Máš pro nás nějaké doporučení? Co můžeme zlepšit?
Kačí, určitě ANO! A co konkrétně bys potřebovala zlepšit? Jak to má vypadat? Co ti to má přinést? Když to zlepšíš, v čem konkrétně ti to bude užitečné? Co to přinese tvému okolí? No, viď, že jsi nečekala, že ti na to odpovím jinak 🙂
Odebíráš a čteš náš newsletter? 😉
Jejda… asi jo.
Tak to si počkám na zpětnou vazbu. 😉 Prosím.
Na závěr trochu osobně a prakticky
Co ti v poslední době udělalo největší radost – ať už v práci s lidmi, nebo prostě jen tak v životě?
Nová platforma pro rozvoj lidí a projektů, která se jmenuje Peopleboard a se kterou pracuji a je to fakt skvělá věc. Umí dávat lidské chování do měřitelných dat. Něco, co pomáhá konzultantovi dávat rychlé a srozumitelné výstupy pro klienta, a zároveň klient, který šetří čas i peníze. Prostě win win.
Kdyby si čtenář měl z rozhovoru odnést jeden jediný tip, něco, co může vyzkoušet hned – doma nebo v práci –, co by to bylo?
Může si vyzkoušet dát zpětnou vazbu. Přijít do svého prostředí doma, nebo v organizaci a říct, co vidí a co funguje. Co slyší a je to fajn. Ocenit někoho blízkého způsobem: „Chci ti říct, že jsi důležitý v tom, co děláš“, nebo „vážím si tě proto a proto“… Pozor, nakonec jedno varování, má to opravdu silný dopad.
Děkuju za rozhovor.
To já taky.
Na viděnou na dalším brunchi.
Kateřina Minková
